1993 - 2003
Honitba 1993 – 2003
Písemné podklady o honitbě od roku 1963 bohužel nemám k dispozici. Proto mohu popsat historii až od roku 1993.
V roce 1992 vznikla zemědělská firma Penta spol. s r.o. Dřetovice, která začala hospodařit na 1250 ha orné půdy. Bylo rozhodnuto, že při pronajímání půdy od soukromých vlastníků bude pronajato také právo výkonu myslivosti. Tehdejší zákon myslivosti to umožňoval. K 1. 4. 1993 uznal okresní úřad Kladno zřízení honitby Penta Dřetovice. Současně zanikla LMS Rudá záře Dřetovice.
Všem jejím členům byla nabídnuta možnost vykonávat právo myslivosti v nové honitbě. Naprostá většina tuto možnost využila ihned, někteří později. V prvním roce působilo v honitbě 25 myslivců.
Jak se honitba změnila za 30 let od roku 1963, kdy byly vykázány stavy 8 kusů srnčí zvěře, 455 zajíců, 750 koroptví a 385 bažantů? Změnila se velice.
Zvýšil se počet srnčí zvěře. Normovaný jarní stav byl 44 kusů, skutečný ale nejméně dvojnásobný. Plán lovu byl 6 srnců, 9 srn a 6 srnčat, celkem 21 kusů.
V roce 1993 byl normovaný stav zajíců 255, sčítaný 230. V letních měsících však stav poklesl, takže musel být zrušen plánovaný odchyt. Uloveno bylo 66 zajíců, z toho na Trněném Újezdě 48. V roce 1994 bylo uloveno 28 zajíců, v roce 1995 jen 18, od roku 1996 se zajíc nelovil.
Plánovaný stav bažantů byl v roce 1993 270, sčítaný v březnu 290. Uloveni byli 73 bažantí kohouti, slepice se na rozdíl od minulosti nelovily. V roce 1994 bylo uloveno 63 bažantů, rok nato 77, ale v roce 1996 se ulovilo jen 15 kohoutů. To vzbudilo obavy, že bažanty postihne stejný osud, jako koroptve.
Ukázalo se ale, že reprodukce bažantů je závislá především na počasí v době líhnutí a vyspívání kuřat. To bylo v roce 1996 velmi nepříznivé. V roce 1997 už mohlo být uloveno 60 kohoutů a v roce příštím 122. Do roku 2002 se podařilo stavy bažantů stabilizovat.
Koroptev dávno přestala být předmětem lovu, naposled se lovila kolem poloviny 70. let minulého století.
V únoru na sněhové pokrývce jsem napočítal 67 koroptví, v honitbě jich mohlo být kolem stovky. Přestože jsme v letech 2000 až 2002 vypustili 84 uměle odchovaných koroptví, jejich počet stagnoval.
Proti minulosti vzrostla početnost kachen, především březňačky, ale také poláka velkého a poláka chocholačky. Kachny se staly oblíbenou lovnou zvěří. V roce 1993 jich bylo uloveno 43.
Také hřivnáčů bylo více, lovili se však poměrně málo. V roce 1993 18.
Zcela novou zvěří se stala divoká prasata. Zpočátku jen procházela. Nejčastěji roční kňourci, kteří v tomto věku opouštějí smíšené tlupy a buď osaměle, nebo v malých skupinách, vyhledávají nová teritoria.
Nedokázal jsem zjistit, kdy se zde ulovil první divočák. V Otvovicích jsem ale ulovil prvního divočáka 23. 5. 1974 a to byl v dalekém okolí vůbec první úlovek.
V honitbě Penta byl první divočák uloven 25. 6. 1994, další 5. 8. 1994. Do března 2003 bylo uloveno ještě dalších 8 divokých prasat. V devadesátých letech se černá začínala stávat stálou zvěří, bachyně zde metaly selata. Je to sice zvěř lovecky atraktivní, na stavy drobné zvěře má však zhoubný vliv. Spolu s dalšími predátory, především liškami, kunami, jezevci, strakami, sojkami, ale také toulavými kočkami a psy jsou jednou z hlavních příčin poklesu počtu drobné zvěře, ale také srnčí a drobných ptáků. Vzrostly také počty dravců, především kání, jestřábů a pochopů. Po snad staletích se také navrátili krkavci. Kupodivu ale začalo ubývat vran šedých, které odolávaly i v dobách, kdy byly legálně tráveny otrávenými vejci.
Divoký králík se v 90. letech ještě vyskytoval na Trněném Újezdě, na Zájezdě kolem cihelny a u buštěhradské haldy. Přestože byl zastaven jeho lov, brzy úplně zmizel. Kromě opakujících se onemocnění myxomatózou, je hlavní příčinou prudký nárůst predace.
Liškám velmi prospěla vakcinace proti vzteklině. V roce 1994 byly myslivci vyloženy v dubnu 304 návnady s vakcínou, v říjnu 240. Vakcinace se každoročně opakovala. Po několika letech nahradilo ruční vykládání shazování návnad z letadel.
V roce 1994 byly uloveny 42 lišky, z toho 32 norováním, v roce 1995 40, v roce 1997 celkem 44 lišek. Je jasné, že ulovena byla jen menší část lišek. Škody způsobené tak zdatným lovcem jako je liška, se musely na drobné zvěři výrazně projevit.
Postupně se snižovaly počty malých lasicovitých šelem - kolčav, hranostajů a také tchořů. Ty bohatě nahradily oba druhy kun.
Změny v početnosti a druhovém složení zvěře se promítly i do myslivecké činnosti. Pryč jsou hony se stovkovými výřady zajíců, koroptví a bažantů, s účastí více než stovky střelců a honců. Traktor na odvoz ulovené zvěře jsme naposled využili v roce 1993. Pak stačila osobní auta. Také honci už nebyli potřeba. Ulovenou zvěř si střelci odnesli sami.
Ukázalo se, že navázání honitby na zemědělskou firmu bylo přínosem. Byl zajištěn dostatek jadrných krmiv, poskytnuty dopravní a mechanizační prostředky, při vysoké sněhové pokrývce byl na vhodných místech umožněn prohrnováním sněhu přístup zvěřen k zemi. V objektu firmy byly také k dispozici vhodné skladovací a provozní prostory.
Byla snaha udržovat myslivecké tradice. Po každé leči výlož, po ukončení honu výřad. Bohužel většinou chybělo myslivecké troubení.
Zato tradiční poslední leče se podařilo udržet. První dva roky ve vlastní režii v Pentě, pak různě po hospodách. Tam byly dost často problémy s kvalitou obsluhy. Od 13. listopadu 1999 jsme nalezli zázemí v klubovně Pavla Šmída ve Stehelčevsi, které po všech stránkách konání posledních lečí i dalších akcí vyhovuje.
Od roku 2001 se konají myslivecké dny. Dopoledne střelby na střelnici Na haldě, odpoledne vyhodnocení, předání cen, pak opékání selete – později krocanů. Hudba, tombola, zábava.
24. ledna 2004 se uskutečnil první myslivecký ples Honitby Budeč, od té doby se konají každoročně. Plesy si u veřejnosti získaly oblibu. Jsou hojně navštěvované, nepochybně přispívají k propagaci dobrého jména myslivosti. Věříme, že se tato tradice natrvalo prosadí.
U části myslivců také vzrostla obliba sportovní brokové střelby, která zčásti nahrazuje možnost vystřelit si na honech. Naštěstí převládl názor, že je to mnohem vhodnější způsob, než střílet na uměle odchované a těsně před honem vypouštěné „živé terče“.
Desetileté trvání honitby Penta můžeme, jak věřím, hodnotit vcelku kladně. Zvěře bylo sice méně, příležitostí k mysliveckému vyžití však zůstalo stále dost. A také společenská činnost přispívala k vcelku dobré atmosféře a vztahům mezi myslivci.
V Dřetovicích 6. 3. 2012 Ing. Petr Frühauf